Nejčastěji se nemovitosti darují mezi příbuznými, a to proto, že darování je mnohem levnější i rychlejší než jiné formy převodu nemovitosti. V tomto článku vám poradíme jak na to.
3 min čtení Aktualizováno a zkontrolováno 5. 11. 2026
Darováním se převádí vlastnické právo k nemovitosti bez úplaty (§ 2055 občanského zákoníku). Nejčastěji se daruje v rodině: rodiče dětem, mezi manželi nebo sourozenci. Dárce tak může ještě za života rozhodnout, kdo nemovitost dostane. Darování ale není totéž co dědictví, ani právně, ani daňově. Jak na to?
Darovací smlouva a zápis do katastru
Darovací smlouva na nemovitost musí být písemná (§ 2057). Obsahuje přesnou identifikaci dárce a obdarovaného a nemovitosti podle katastru, včetně souvisejících pozemků, a prohlášení o věcných břemenech, zástavních právech a dalších zatíženích. Inspirovat se můžete naším vzorem darovací smlouvy. Obdarovaný musí dar přijmout a měl by znát právní i faktický stav nemovitosti. Zanedbaný dům nebo nemovitost zatížená věcnými břemeny může být danajským darem.
Po podpisu se podává návrh na vklad vlastnického práva do katastru. Postup, poplatek 2 000 Kč i lhůty jsou stejné jako u kupní smlouvy. Obdarovaný se stává vlastníkem zápisem, s účinky ke dni podání návrhu.
Doživotní užívání pro dárce
Rodiče si při darování často vyhrazují, že v nemovitosti budou dál bydlet. Právně se zřizuje osobní služebnost, nejčastěji užívací právo (§ 1283) nebo služebnost bytu, ve prospěch dárce. Lidově se jí říká „věcné břemeno dožití“. Sjednává se v darovací smlouvě a zapisuje do katastru. Doporučujeme ve smlouvě upravit i praktické věci: kdo platí energie, opravy a daň z nemovitých věcí a kterou část nemovitosti užívá dárce. Osobní služebnost zaniká smrtí oprávněného (§ 1302). Z katastru se pak vymaže na návrh s doložením úmrtí.
Daně při darování
Daň z nabytí nemovitých věcí se neplatí. Byla v roce 2020 zrušena pro všechny převody.
Daň z příjmů obdarovaného. Dar je příjmem obdarovaného. Od daně je osvobozen jen dar od příbuzného v linii přímé (rodiče, prarodiče, děti, vnuci), od sourozence, strýce, tety, synovce nebo neteře, od manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodičů manžela nebo manžela rodičů (§ 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů). Osvobozen je i dar od osoby, se kterou obdarovaný alespoň rok před darováním žil ve společně hospodařící domácnosti a z toho důvodu pečoval o domácnost nebo byl na dárce odkázán výživou. Dar od kohokoli jiného, například od bratrance, sestřenice nebo partnera bez splnění těchto podmínek, je zdanitelným příjmem. Uvádí se v daňovém přiznání a oceňuje se podle zákona o oceňování majetku.
Oznámení finančnímu úřadu. Osvobozený příjem nad 5 mil. Kč je nutné oznámit do konce lhůty pro podání přiznání (§ 38v). Podle Finanční správy se výjimka pro nemovitosti zapsané v katastru týká prodeje, ne darů. Podrobnosti v kapitole Daň a oznámení.
Daň z nemovitých věcí platí každoročně vlastník podle stavu k 1. lednu, od následujícího roku tedy obdarovaný.
Dar není dědictví
Rozdíl se projeví hlavně při pozdějším prodeji:
Dědictví je od daně z příjmů osvobozeno vždy, bez ohledu na příbuzenství. Při prodeji zděděné nemovitosti po rodiči, prarodiči, dítěti nebo manželovi se do desetiletého testu započítá i doba, po kterou ji vlastnil zůstavitel (§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů).
Dar: doba vlastnictví dárce se nezapočítává. Prodej darované nemovitosti je osvobozen, pokud od nabytí darem uplynulo více než 10 let (u nemovitostí nabytých před rokem 2021 stačilo 5 let), nebo pokud v ní prodávající měl bydliště alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem. Další možností je použít peníze na vlastní bydlení. Výdajem při zdanění je cena nemovitosti určená ke dni nabytí podle zákona o oceňování.
Kdy lze dar vrátit nebo odvolat
Nouze dárce. Upadne-li dárce do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu, může po obdarovaném žádat vrácení daru nebo zaplacení jeho obvyklé ceny, ale jen v rozsahu, který mu na výživu chybí. Obdarovaný se může zprostit tím, že dárci na výživu přispívá (§ 2068). Nárok nemá dárce, který si nouzi přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti (§ 2071).
Nevděk. Ublíží-li obdarovaný dárci (nebo osobě jemu blízké) úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně poruší dobré mravy, může dárce od smlouvy odstoupit a žádat dar zpět (§ 2072). Musí tak učinit do jednoho roku od doby, kdy se o důvodu dozvěděl (§ 2075). Zda jde o nevděk, posuzuje soud podle okolností. Práva odvolat dar se nelze předem vzdát (§ 2076).
Vady, o kterých dárce věděl. Neupozornil-li dárce obdarovaného na vadu, o které věděl, nahradí mu škodu a obdarovaný může od smlouvy odstoupit a dar vrátit (§ 2065).
Na co si dát pozor
Dluhy dárce. Má-li dárce dluhy, mohou se jeho věřitelé u soudu dovolat neúčinnosti darování, ke kterému došlo v posledních dvou letech (§ 591 občanského zákoníku). Obdarovaný by pak musel strpět, že věřitel bude vymáhat svou pohledávku z darované nemovitosti.
Dluhy obdarovaného. Darovaná nemovitost se stává majetkem obdarovaného a vztahuje se na ni i případná exekuce proti němu.
Ostatní děti dárce. Děti zůstavitele jsou nepominutelní dědici a mají nárok na povinný díl z pozůstalosti: nezletilé alespoň tři čtvrtiny, zletilé alespoň čtvrtinu svého zákonného podílu (§ 1643). Na povinný díl se dědici započte, co od zůstavitele bezplatně dostal v posledních třech letech před jeho smrtí, a u potomků i některé dřívější dary (§ 1660 a § 1661). Jak se při výpočtu promítnou dary jiným osobám, závisí na okolnostech a výklad není jednotný. Darujete-li podstatnou část majetku jen jednomu z dětí, poraďte se předem s notářem nebo advokátem.
4,8 na Googlu · 48 recenzíZa 9 let jsme pomohli prodat 1 923 nemovitostíVybíráme z 11 737 makléřů