Energetická náročnost budov a energetický štítek – cena a kdy jej potřebujete?

Hospodárnost provozu budov je stále aktuálnější téma kvůli zvyšujícím se cenám energií, ale i ekologických nároků. Snaha zvýhodnit na trhu energeticky úsporné budovy vedla k zavedení systému tzv. Průkazu energetické náročnosti budovy, který vypadá podobně jako energetický štítek spotřebiče. Jeho obstarání vám dnes ve většině případů nařizuje zákon.

Přinášíme vám přehled situací, kdy energetický štítek budovy musíte mít, a také postup, jak jej získat a za jakou cenu.

Co je to PENB aneb energetická náročnost budovy?

Průkaz energetické náročnosti budovy – PENB je doklad, který uvádí, kolik energie daná nemovitost ročně spotřebuje. Často je (ne zcela správně) označován jako Energetický štítek, pro zjednodušení budeme v textu používat tento název. Do výpočtu energetického štítku budovy se zahrnují náklady na vytápění, ohřev vody, osvětlení, chlazení, větrání a případně i úpravu vlhkosti. Naopak, do výpočtu se nezahrnuje spotřeba energie pro spotřebiče, jelikož ta se mění s ohledem na nároky obyvatelů.

Podle získaných údajů o spotřebě energií se pak nemovitost zařadí do kategorie A (mimořádně úsporná) – G (mimořádně nehospodárná). Za dobrý výsledek lze považovat i kategorii B, protože tak se dnes staví většina novostaveb.

Energetický štítek budovy je součástí PENB. 

Proč je vůbec energetický štítek potřebný?

Potřeba klasifikace budov dle energetické náročnosti vznikla ze dvou hlavních důvodů. Prvním je, že při podeji či pronájmu nemovitosti můžou být doložené účty za energie zavádějící. Rodina s dětmi bude mít logicky mnohem větší spotřebu energií než třeba senior bydlící sám. Kupující tak nemá objektivní informace o náročnosti provozu budovy.  

V ideálním případě by měl mít kupující k dispozici energetický štítek domu, vyúčtování energií za poslední alespoň rok a informace o počtu obyvatel nemovitosti, případně jejich zvyklostech (používání úsporných spotřebičů, recyklování vody či častá nepřítomnost). Kombinace těchto informací vytvoří nejobjektivnější obraz o možné spotřebě energií.

"Udělat si jasnou představu o reálné energetické náročnosti budovy dnes není vůbec jednoduché. Už dávno totiž neplatí, že teplo pochází z plynu, elektřiny nebo ze dřeva. Moderní budovy kombinují často hned několik zdrojů tepla včetně rekuperace nebo tepelného čerpadla. Zároveň se na trhu objevují pasivní domy, které drží teplo nebo naopak chlad nesrovnatelně lépe oproti starým domům. Výpočet nákladů tak zvládá jen profesionál v oboru. Obyčejný smrtelník se může řídit v podstatě jen štítkem PENB," dodává Adam Borovský, předseda SVJ.

Prvním důvodem je tedy lepší informovanost a ochrana kupujících. Druhý důvod zohledňuje zvyšující se nároky na udržitelnost ve stavebnictví. Energetický štítek se tak stává nástrojem, jak ohlídat ekologický dopad novostaveb a zajistit jejich dlouhodobou ekologičnost i ekonomičnost.  

Kdo je odpovědný za energetický štítek a kdy jej musíte mít?

Povinnost zpracovat energetický štítek budovy má dle zákona č. 406/2000 Sb. každý majitel, který prodává či pronajímá nemovitost, nebo její ucelenou část (do roku 2015 platila tato povinnost pouze pro prodejce). To platí stejně pro bytové i nebytové prostory, vyjma několika případů uvedených níže. Energetický štítek musí mít navíc každá novostavba (je podmínkou pro získání stavebního povolení), veřejná budova a budova, u které proběhla rekonstrukce alespoň 25 % tzv. obálky budovy (střecha, podlaha, fasáda, okna, vstupní dveře).

V případě prodeje či pronájmu bytové jednotky tuto odpovědnost nese SVJ, jelikož energetický štítek se vydává vždy pro celý bytový dům, nikoli pro jednotlivé byty. Jestli vám SVJ i přes písemnou žádost energetický štítek neposkytne, můžete jej nahradit vyúčtováním energií za poslední 3 roky.  

Energetický štítek musí být součástí již inzerátu nemovitosti a může tedy i výrazně ovlivnit kupní cenu nemovitosti. Jestli jej do inzerátu majitel nedodá, hrozí mu pokuta. Nevěřte proto realitním makléřům, kteří se vás budou snažit přesvědčit o tom, že jej nepotřebujete. Vybírejte si pouze z ověřených realitních zprostředkovatelů. 

Prodávate nemovitost?
Získejte až o 10% vyšší cenu

Nechte si od nás doporučit ověřeného makléře, opravodovného specialistu v oboru,
s nejlepší nabídkou v dané lokalitě.

Jakou nemovitost prodáváte?

Byt

Pokračovat

Dům

Pozemek

Jiné

Vybíráme z 11 737 realitních makléřů z celé ČR. Doporučíme vám pouze ty kvalitní,
s nejlepší nabídkou v dané lokalitě. Finální volba je čiste na vás.
Naše srovnání je nezávazné a zdarma.

Co hrozí v případě nedodržení této povinnosti?

Porušením této povinnosti hrozí majiteli (fyzické osobě) pokuta do výše 100.000 Kč, v případě právnické osoby až 200.000 Kč (tou je i SVJ). 

“V inzerci se můžeme setkat s informací, že PENB nebyl zpracován, a proto se uvádí energetická třída G. Tím je sice splněna informační povinnost uvedení energetické náročnosti budovy, ale stále platí, že prodávající musí kupujícím předat PENB nejpozději při podpisu kupní smlouvy.” doplňuje Lucie Tůmová, manažerka FINDEO reality.

Kdy naopak není energetický štítek vyžadován?

Existuje několik výjimek, kdy energetický štítek nepotřebujete:

• Družstevní byty, u kterých se nejedná o prodej nemovitosti, ale o prodej družstevního podílu,
• sezónní rekreační objekty, jejichž spotřeba energie je nižší než 25 % předpokládané celoroční spotřeby,
• budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,
• kulturní památky a budovy nacházející se v památkové rezervaci,
• budovy využívané pro náboženské účely, 
• vojenské objekty,
• průmyslové objekty a zemědělské budovy se spotřebou energie do 700 GJ za rok,
• budovy postavené před rokem 1947, u kterých nedošlo po roce 1947 k výrazné stavební úpravě (zde ovšem platí podmínka, že s absencí energetického štítku musí kupující písemně souhlasit).

Průkaz energetické náročnosti budovy je dnes již podmínkou pro získání stavebního povolení. 

Jak získat energetický štítek a kolik stojí?

Vydat platný energetický štítek může pouze energetický specialista, který je k tomu oprávněn na základě certifikátu vydaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jejich seznam naleznete zde.

Cena energetického štítku se odvíjí od velikosti budovy a pohybuje se průměrně v rozmezí 3-7 tisíc korun. Ovšem mnohdy je těžké zjistit všechny údaje, které specialista k výpočtu potřebuje. Zejména pak u starších domů často zcela chybí projektová dokumentace stavby. V takovém případě je potřebná osobní návštěva energetického specialisty, který vám zároveň doporučí další postup pro získání potřebné dokumentace. To vše znamená náklady navíc, někdy i ve výši desítek tisíc korun.

Platnost energetického štítku je pak 10 let. Jestli u budovy proběhne výměna oken a nebo rekonstrukce fasády, střechy či podlahy, je potřebné úpravu štítku konzultovat se specialistou ještě před uplynutím jeho platnosti.